Zdravím po návratu z dovolené! Dva týdny utelky jako voda a jsem opět v ČR. Rozhodl jsem se následující posty věnovat svým zážitkům z cesty po Evropě a podělit se o ně s vámi! Ten dnešní bude věnován Rakousku, konkrétně jeho nejzápadnější části, kterou je Vorarlberg. V další části se přesuneme přes Lichtnštějnsko a Švajc do Milána.
První červencový víkend jsme vyrazili společně s celou naší rodinou a známými na týden do rakouských alp, a to do malebného horského městečka Brand v oblasti Vorarlberg nedaleko švýcarských hranic. Nikdy jsem v alpách předtím nebyl a viděl je pouze z letadla z 11ti km výšky :) První dojmy po příjezdu byly poněkud rozpačité, jelikož jsme dojeli na večer a naprosto celou cestu propršelo. Nic se ani nezměnilo příjezdem do Brandu, stálý neutuchající déšť a zataženo tak na 100 let dopředu. S příchodem nového dne se ale překvapivě rozjasnilo a konečně jsem mohl vidět alpy v celé jejich kráse. Vyrazili jsme na průzkum Brandu (pozn. 1030 m.n.m.) a přilehlého okolí, ze kterého vám přináším i spoustu úvodních fotek.
V následujích dnech jsme se pak vydali směrem do města Dornbirn a hlavně na dvě klíčová místa poblíž. Prvním z nich byl Karren – skalnatý vrcholek nad Dornbirnem propojený lanovkou, na jehož vrcholu je naprosto fantastická restaurace s výhledem na Dornbirn, Bregenz, Bodensee, Lichtnštějnsko a rakouské a švýcarské alpy. Nejenže se tam můžete vyfotit na proskleném můstku, ale i ochutnat výborné jídlo z místní restaurace. Mylím, že fotky už nevyžadují další komentář ….
Druhé místo, kam jsme se v rámci návštěvy Dornbirnu jeli podívat, bylo legendární muzeum automobilky Rolls Royce (největší v Evropě, možná i na světě). Omračující zážitek. Celkem 3 podlaží exponátů. Všechny nejslavnější Phanthomy a další modely zejména z rozmezí 20. a 30. let, všetně kousků, kterými jezdila britská královská rodina, nejslavnější herečky Hollywoodu, či třeba Lawrence z Arábie. K vidění je i nejlegendárnější spalovací letecký motor, slavný V12 Merlin, používaný zejména ve Spitfirech. Záměrně jsem odtud nedělal žádné fotografie, jelikož tohle místo má natolik jedinečnou atmosféru, že nestačí pouze vidět, ale člověk jej musí zažit. A veřte mi, že opravdový srdcař si sem cestu jistě najde. Vím o lidech, kteří zde strávili 3 dny jen procházením muzea !!!
Další den jsme se vydali smeřem na Hochalpenstrasse, čili na Silvrettu. Horní nádrž je ve výšce přes 2 kilometry a musíte za vjezd autem zaplatit mýtné. Ale ta cesta nahoru stojí za to. Navíc zaparkujete přímo u horní nádrže (Silvrettasee), kde je i několik restaurací, bezproblémová možnost parkování. Celou horní nádrž jsme si obešli. Cesta zabere cca 2,5 hodiny a ujdete se zhruba 7 km nenáročným terénem. V Rakousku se totiž na turistických rozcestnících neuvádí trasa v kilometrech, ale pouze čas, jak dlouho vám to asi bude trvat ujít.
Poté jsme si opět udělali výlet směrem k Bodensee, tentokrát přímo do Bregenzu, který leží na pomezí Rakouska, Švajcu a Německa. Hned u parkoviště se směrem k nám vynořila slavná plovoucí opera. Prošli jsme si pobřeží a historickou část města.
Konec našeho pobytu v Rakousku jsme zakončili výjezdem lanovkou Panoramabahn, která vede přímo z Brandu na jeden z vrcholků s horskou restaurací nazvanou Frood. Je tu úžasný výhled na celé údolí Brandnertal, na okolní hory a v dáli nádrž Lunersee, která se nachází přímo nad Brandem. Tu jsme také navštívili.
Rakousko na mě skutečně velmi zapůsobilo. Rakušané mají neskutečný smysl pro detail a cit pro zachování tradičních hodnot, architektury a celkového tradičního, často zemědělského stylu života v podhůří alp. Vše dokonale zapadá. Nenajdete jediný odhozený odpadek, budovu která by byla kýčovitá a nezapadla do okolí. Všude dokonale posečené louky. Fascinující bylo souznění klasických horských domů v kombinace s moderním minimalistickým designem některých hotelů, který je elegantně přizpůsoben místnímu prostředí a vypadá to prostě skvěle. Dělá se tu maximum pro turisty a ti to také umí řádně ocenit. Lide se tu aktivně podílí na zachovaní svého dědictví a jsou na to náležítě hrdí a to mě nadchlo asi úplně nejvíc. Vědí kým jsou, znají své hodnoty, a tak to i prezentují. Nemají potřebu se někomu podbízet. Díky kombinaci těchto faktorů přináší každému návštěvníku a turistovi záruku jedinečného zážitku a spokojeného pobytu.
1 Comment
Mohu pouze potvrdit Tvá slova. Tento kus Rakouska je opravdu nádherný. Nejvíc mě překvapilo, že, i když je zde žalostně málo odpadkových košů, tak nenajdeš na zemi odpadky. Zásada, co si donesu, to si také odnesu domů a tam to vyhodím zde platí 100%. Rakouské Alpy jsou úžasné. Co mě nejvíc potěšilo, že nic není problém. Vozíčkář chce jet lanovkou – není problém, na parkovišti – není problém, v restauraci – není problém. Prostě, nikde to není problém. Řidiči na Tebe nervózně netroubí, když vidí, že hledáš, kde máš odbočit atd. atd. Prostě pokud si chce někdo opravdu odpočinout, vřele doporučuji. Co mě ještě překvapilo, tak ceny – v porovnání s našimi cenami to nebyl velký rozdíl.